Podíly na zisku

Podíl na zisku je příjem člena obchodní korporace a to jak s. r. o., tak i a. s. Pojem dividenda, který užíval jako název pro výnos z akcie obchodní zákoník, se již počínaje 1. 1. 2014 v zákonech nepoužívá, slangově však stále „dividendy” zmiňujeme jako výnos z držby akcie. Výnosy z akcií i obchodních podílů na s.r.o jsou oficiálně nazývány „podíly na zisku”. Rekodifikované právo umožňuje vyplácet podíly na zisku také (kromě společníků) i nespolečníkům, pokud se jedná o společnost, která se podřídila ZOK (§ 777 odst. 5 ZOK) a pokud je tato možnost výslovně připuštěna ve společenské smlouvě dotyčné obchodní společnosti.

V obchodních korporacích je možné rozhodovat o rozdělení zisků ať již dosud neschválených či uložených z minulých let pouze na jedné valné hromadě v roce, a to té, která schvaluje účetní závěrku. Vzhledem k tomu, že tato valná hromada musí být ve všech kapitálových obchodních korporacích konána nejpozději do 6 měsíců po rozvahovém dni, vzniká situace, že ve druhé polovině roku není možné ze zisků obchodní korporace vyplatit jejím členům podíly na zisku. Tuto skutečnost do jisté míry „napravuje” rekodifikované právo připuštěním výplaty zálohy na podíly na zisku.

V první části si přiblížíme podmínky výplaty podílu na zisku včetně daňových dopadů na společníky i nespolečníky a ve druhé části se budeme věnovat zálohám na podíly na zisku.

Podmínky, které budou obchodními korporacemi v souvislosti s podíly na zisku ověřovány, vycházejí ze zákona o obchodních korporacích a počínaje 1. 1. 2016 také ze zákona o účetnictví.

1. Podmínka první (§ 40 odst. 1 ZOK, platný pro všechny obchodní korporace)

Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Jedná se o tzv. „protiinsolvenční” pravidlo.

2. Podmínka druhá (§ 161 odst. 4 ZOK pro s. r. o. a § 350 odst. 2 pro a. s.)

Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit souhrn těchto položek:

• hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období

• nerozdělený zisk z předchozích období

• po odpočtu ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (pro s. r. o.) či stanovami (pro a. s.)

3. Podmínka třetí – jen pro a. s. (§ 350 odst. 1 ZOK)

Vlastní kapitál musí být vyšší než součet následujících částí vlastních zdrojů:

1. upsaný základní kapitál
2. fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře

Tato třetí podmínka musí zůstat zachována i po výplatě podílů na zisku.

Splnění druhé a třetí podmínky se ověřuje z rozvahy sestavené z řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Např. chce-li valná hromada v roce 2015 rozhodovat o výplatě podílů na zisku, bude výše stanovené podmínky posuzovat z rozvahy k 31. 12. 2014 (je-li účetním obdobím společnosti kalendářní rok), pokud v následujícím období nebylo nutné podle zákona (nikoliv dobrovolně) sestavit mimořádnou či mezitímní účetní závěrku. Není přitom podstatné, zda budou vypláceny podíly na zisku, který byl vytvořen v roce 2014, 2013, nebo jde o zisk jiného účetního období.

Podíl na zisku v kapitálových společnostech je podle § 34 odst. 2 ZOK splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace (v případě s. r. o. a a. s. je jím valná hromada) o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán (opět valná hromada) určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech (v. o. s. a k. s.) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak.

1. Daňové následky podílů na zisku vyplacených společníkům z hlediska ZDP

Podíly na zisku ve vztahu ke společníkům budou z hlediska daně z příjmů řešeny následovně:

• uplatnění osvobození podílů na zisku podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP – týká se plátců i příjemců podílů na zisku,

• uplatnění osvobození podílů na zisku podle § 19 odst. 9 ZDP – týká se jen příjemců podílů na zisku,

• zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP,

• zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Společníci (osoby fyzické i právnické) přijímající podíly na zisku mají následující možnosti:

• podíly na zisku nezahrnout do základu daně v daňovém přiznání. Tato možnost se týká fyzických osob – rezidentů, kterým jsou podíly na zisku zdaňovány srážkovou daní. Tyto příjmy se do daňového přiznání nezahrnují, ani se jeho prostřednictví nezdaňují.

• podíly na zisku vyloučit ze základu daně, neboť v případě splnění zákonem stanovených podmínek jde o příjmy od daně osvobozené. Tato možnost se týká právnických osob, které při splnění podmínek § 19 odst. 1 písm. ze)odst. 1 ZDP vylučují takto vzniklý výnos v daňovém přiznání na řádku 110,

• podíly na zisku nezahrnout, případně vyloučit ze základu daně, neboť jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. Tato možnost se týká zejména právnických osob, které nesplnily podmínky § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 a takto vzniklý výnos vylučují v daňovém přiznání na řádku 120,

• podíly na zisku plynoucí ze zdrojů v zahraničí zdanit sazbou 15 % v samostatném základu daně z příjmů právnických osob, neboť jde o podíly na zisku plynoucí ze zahraničí (§ 20b ZDP). Samostatný základ daně může být využit jen právnickými osobami. Fyzické osoby samostatný základ daně nemají, případné zdanění přijatých podílů na zisku od nerezidentních korporací probíhá v daňovém přiznání (jedná o příjmy podle § 8 ZDP).

2. Daňové následky podílů na zisku vyplacených nespolečníkům z hlediska ZDP

Možnost výplaty podílů na zisku nespolečníkům obchodních korporací není v současné době příliš využívána. Daňové souvislosti tohoto kroku se liší podle příjemců podílů na zisku. V úvahu připadají tyto možnosti:

1. příjemcem je fyzická osoba, nespolečník, nikoliv však zaměstnanec obchodní korporace, jejíž zisk se mezi nespolečníky rozděluje – daňové následky jsou stejné jako v případě společníků – fyzických osob (§ 36 odst. 2 písm. d) ZDP),
2. příjemcem je fyzická osoba, nespolečník, která je zaměstnancem obchodní korporace – příjmy jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti včetně povinnosti zahrnutí do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění. Zde je třeba si uvědomit, že z hlediska obchodní korporace se nejedná o mzdový náklad, ale o rozdělení zisku. Navíc se tato varianta prodraží také o výši povinného pojistného placeného zaměstnavatelem.
3. příjemcem je právnická osoba, nespolečník – daňové dopady jsou shodné u nespolečníků fyzických a nespolečníků právnických osob (§ 36 odst. 2 písm. d) ZDP). Z pohledu příjemce, právnické osoby nespolečníka obchodní korporace se tedy jedná o výnos zdaněný srážkovou daní a vylučovaný ze základu daně, stejně jako se tak děje u nespolečníka fyzické osoby, která není zaměstnancem obchodní korporace. Pokud se jedná o nespolečníky, kteří jsou zaměstnanci, volíme postup podle písm. b) (viz výše).

V praxi je obvyklé, že podíly na zisku jsou rozdělovány mezi společníky podle jejich podílu na základním kapitálu. Je však možné, pokud tak společenská smlouva stanoví, rozdělit podíly na zisku i jinak, než je podíl na základním kapitálu jednotlivých společníků (pak se jedná o napevno stanovená procenta podílu na zisku). Nabízí se otázka, jak jsou v daném případě nastaveny daňové dopady. Logika věci velí, že daňové dopady podílů na zisku by měly být stejné, ať je již klíč k jejich stanovení jakýkoliv. Toto potvrzuje také stanovisko Koordinančního výboru.

KOOV 506/13.09.17 – Výplata podílu na zisku, který je odlišný od podílu na kapitálu obchodní společnosti

Stanovisko KOOV na toto téma potvrzuje, že i tímto způsobem stanovené podíly na zisku jsou řešeny podle základní daňových zásad (zdanění srážkovou daní, nebo aplikace osvobození).

3. Sražení a odvedení daně

Podíly na zisku, pokud nejsou osvobozeny dle výše uvedených pravidel, jsou zdaňovány u zdroje (u plátce), a to zvláštní sazbou daně, která je běžně v praxi označována termínem srážková daň (§ 36 ZDP). Společnost, jejíž zisk je určen k rozdělení, je plátcem srážkové daně, je tedy její povinností správně daň vypočítat, srazit a odvést správci daně, a to vše v zákonem stanovených termínech.

Sazba srážkové daně z podílů na zisku pro rok 2016 plynoucích ze zdrojů na území ČR činí 15 %. Důležitý je přesný způsob výpočtu, zejména zaokrouhlování. Výsledná daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů, a to podle § 36 odst. 3 ZDP.

Velkou pozornost je třeba věnovat také sražení a odvodu této daně. Nejprve je třeba varovat před záměnou termínů sražení a odvod daně. Sražení je účetní operací – předpisem závazku vůči správci daně, odvedení je pak zaplacení tohoto závazku. Plátce daně je povinen daň srazit ke dni výplaty podílů na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada (nebo členská schůze) rozhodla o rozdělení zisku (§ 38d odst. 2 ZDP). U podílů na zisku ze zaknihovaných akcií je třeba srazit daň nejpozději do konce (prvního) měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada a. s. schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. K datu sražení daně se také přiděluje aktuálně platná sazba daně. Není tedy třeba zkoumat sazbu daně platnou v roce, jehož zisk se rozděluje. Tuto sraženou daň je společnost povinna odvést správci daně do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla povinnost provést srážku.

Vyplatit podíly na zisku a zálohy na podíly na zisku je možné až počínaje 1. 1. 2014 po splnění zákonem požadovaných podmínek:

Podmínka první – „protiinsolvenční” pravidlo (podle § 40 odst. 1 ZOK)

Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Jedná se o tzv. „protiinsolvenční” pravidlo, které známe i jako podmínku výplaty podílu na zisku.

Podmínka druhá – mezitímní účetní závěrka pro zálohy na podíly na zisku (podle § 40 odst. 2 ZOK)

Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Zákonodárce nedefinuje pojem „prostředky”, který však používá. Jedná se pravděpodobně jak o dostatek „vlastního kapitálu”, tak i „prostředků k vyplacení”, tedy peněz. Další informace, která v zákonu chybí, je časový odstup vytvoření mezitímní účetní závěrky od rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku. Vzhledem k tomu, že se z mezitímní účetní závěrky má posoudit výše prostředků k výplatě, mělo by se jednat o co nejkratší časový odstup, aby posouzení bylo prováděno z aktuálních údajů.

Podmínka třetí – maximální výše zálohy na podíly na zisku (podle § 40 odst. 2 ZOK)

Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet:

• výsledku hospodaření běžného účetního období (tj. z mezitímní účetní závěrky),

• nerozděleného zisku z minulých let a

• ostatních fondů ze zisku

snížený o

• neuhrazenou ztrátu z minulých let a

• povinný příděl do rezervního fondu.

Výsledek udává maximální možnou částku k vyplacení. Statutární orgán rozhodující o výplatě zálohy však musí vzít v potaz jednak splnění dalších podmínek, jednak také očekávaný vývoj do konce účetního období, a korigovat skutečně vyplacenou zálohu (tj. pouze směrem dolů), případně i upustit od její výplaty.

Podmínka čtvrtá – zakázané zdroje (podle § 40 odst. 2 ZOK)

K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Jedná se například o povinný rezervní fond, který podle ObchZ v minulosti tvořily všechny s. r. o. a a. s. Pokud tento (podle ObchZ povinný) rezervní fond je nadále součástí zakladatelských či společenských smluv či stanov, jedná se právě o jmenovaný „zakázaný” zdroj.

Daňové souvislosti záloh na podíly na zisku jsou shodné s daňovými dopady podílů na zisku. Je třeba si uvědomit, že případně vrácení záloh na podíly na zisku do obchodní korporace pro nesplnění podmínek schvální podílů na zisku, se jednou sražená a odvedená daň státní správě nevrací.

Zálohy na podíly na zisku právnickým osobám

S. r. o. v říjnu 2017 rozhodne o výplatě záloh na podíly na zisku svému jedinému členovi obchodní korporace a zakladateli akciové společnosti Alfa a. s. A. s. vlastní podíl na s. r. o. jako jediný společník již od roku 2013. S. r. o. nehospodaří příliš dobře, vykazuje zatím však pouze nízkou účetní ztrátu ve výši 50 000 Kč. K 31. 10. 2017 byla sestavena mezitímní účetní závěrka, ze které vyplynul účetní zisk ve výši 500 000 Kč. Po výpočtech vyplyne maximální možná záloha na podíl na zisku ve výši 350 000 Kč, nicméně vyplaceno bude podle rozhodnutí jednatele pouze 250 000 Kč, a to k 15. 11. 2017.

Řádná účetní závěrka roku 2017 skončila účetní ztrátou ve výši 400 000 Kč (mimo jiné bylo nutné na příkaz auditora vytvořit opravné položky k řadě aktiv a účetní rezervy na předpokládaná rizika) a valná hromada konaná 6. 6. 2018 musela přistoupit k vrácení přijaté zálohy na podíl na zisku.

zdroj : DU.cz